Základní pravidla výživy psů

Voda je jednou z klíčových složek výživy. Slouží jako transportní médium, ovlivňuje trávení živin a vylučování metabolických zplodin. Působí jako rozpouštědlo pro mnoho bioaktivních látek, jako regulátor teploty, a účastní se hydrolýzy – základní biochemické reakce v těle zvířat. Tělo zvířat obsahuje zhruba 70 % vody.
Bílkoviny jsou hlavním stavebním materiálem tkání a rovněž dodávají tělu energii. Mnoho enzymů a hormonů, které jsou nezbytné pro základní fyziologické a metabolické funkce v těle (např. inzulín), jsou též bílkovinami.
Tuky jsou pro tělo nejefektivnějším zdrojem energie, jelikož jeden gram tuku dodává tělu zhruba dvakrát více energie než jeden gram bílkovin nebo sacharidů. Fosfolipidy (určité druhy tuků) jsou jedním z nejdůležitějších prvků buněčných stěn a buněčných membrán. Tuk rovněž izoluje tělo a chrání vnitřní orgány.
Uhlohydráty můžeme rozdělit na stravitelné (např. rýžový škrob), které se využívají jako snadno dostupný zdroj energie, a nestravitelné (např. vláknina), které hrají důležitou roli v udržování řádné funkce zažívacího traktu – například pozitivně ovlivňují motilitu střev.
Vitamíny hrají roli v mnoha metabolických a enzymatických procesech v těle a udržují jeho funkce. Vitaminy jsou buď rozpustné ve vodě (C, B) nebo v tucích (A, D, E, K).
Minerální látky se účastní všech pochodů odehrávajících se v těle; mohou být využity mimo jiné jako stavební prvky (vápník, fosfor v kostech). Účastní se obrany organismu před škodlivými látkami, protože podporují imunitní systém (selen), jsou nezbytné pro přepravu kyslíku krví (železo) nebo regeneraci kůže (zinek).

Každá složka výživy hraje přesně vymezenou roli a umožňuje optimální funkčnost organismu zvířete. Vyvážený poměr hlavních živin přispívá nejen k udržování dobrého fyzického a psychického stavu zvířete, ale i k vynikající chutnosti potravy. Hodláte-li svému zvířeti začít podávat nové krmivo, měli byste postupně během několika dnů zvyšovat dávku nového krmiva a snižovat dávku krmiva předchozího. Tím pomůžete minimalizovat možný nežádoucí efekt náhlé změny na organismus zvířete. Psům a kočkám by se neměly dávat zbytky lidské stravy, protože není pro potřeby zvířat řádně vyvážena. Jídlo určené lidem obsahuje navíc různé druhy koření a přísad, které mohou negativně ovlivnit zdraví zvířat či dokonce způsobit některé choroby – např. cibule nebo česnek může způsobit chudokrevnost a čokoláda může být pro zvířata dokonce jedovatá.

Je rovněž mimořádně důležité dbát na to, abychom zvířatům poskytovali neomezené množství čerstvé a čisté vody.

Psi se během dlouhého období domestikace adaptovali na život po boku lidí. Trávicí trakt psů je flexibilnější ve schopnosti využívat veškeré základní živiny (bílkoviny, tuky a uhlohydráty) tak, aby vyhovovaly jejich metabolickým potřebám. To znamená, že např. využívají uhlohydráty v potravě lépe než typicky masožravá zvířata. Vztah mezi délkou trávicího traktu psů a délkou jejich těla je šest ku jedné, zatímco u koček, výhradních masožravců, je to pouze čtyři ku jedné. To znamená, že potrava, kterou pes přijme, prochází trávicím traktem po delší dobu, což může zvýšit schopnost využití rostlinných složek potravy. Některé způsoby chování spojené s přijímáním potravy jsou rovněž výsledkem přirozené evoluce psa. Pokud má pes přístup k potravě, přijme co největší množství, a dokonce někdy prokazuje sklony schovávat si potravu na později na různých místech ve svém okolí. Je zajímavé, že psi jsou schopni rozlišovat sladkou chuť (kočky nikoli), ale pokud jim sladké nebylo podáváno v raném věku, je menší pravděpodobnost, že tuto chuť budou později vyhledávat. Psům by se neměly nabízet sladkosti z důvodu možného nebezpečí onemocnění diabetem (cukrovkou).

Štěňata

Krmení dospívajích psů je dosti složitou záležitostí, protože se jejich vyživovací potřeby odlišují od dospělých psů.

Je potřeba vzít v úvahu velikost každého psího plemene, neboť tato určuje objem zkonzumovaného jídla a také délku doby, během které se štěnata krmí.

Štěnata menších druhů dospívají mnohem rychleji a mohou tak přijímat jídlo pro dospělé psy po dosažení 1. roku života, zatímco větší psi se musí krmit štěněčí potravou 18 až 24 měsíců po narození.

Mláďata mají celkově větší nároky na živiny potřebné pro zdravý růst a vyšší nároky na příjem energie (na 1 kilogram jejich tělesné váhy). Šťeňata vyžadují 2x až 4x více kalorií, 6x více proteinu, 11x více kalcia a 9x více fosforu než dospělí psi stejné váhy. Z tohoto důvodu by měla být vždy krmena jídlem připraveným s ohledem na všechny specifické energetické nároky a základní živiny než velkou dávkou krmiva pro dospělé psy.

Štěňata mohou být kvůli malému žaludku krmena několikrát denně, přičemž by ale četnost krmení měla během jejich růstu postupně klesat. Je důležité dospívající zvířata nepřekrmovat, neboť to může vést v dospělém věku k obezitě a tak ohrožení jejich života.

Dospělí psi

Požadavky na výživu dospělých psů jsou vyčísleny na základě jejich optimální metabolické tělesné hmotnosti a s ohledem na jejich způsob života. Tyto faktory pak vedou ke konkrétnímu „návodu na krmení“ na obalu výrobku. Psi i kočky by měli být vždy krmeni v souladu s návodem uvedeném na výrobku, ale i s ohledem na jejich způsob života. Méně aktivní psi by měli dostávat menší dávky krmiva, aktivní psi mohou potřebovat více potravy. Překrmování může vést k obezitě a snižovat kvalitu života nebo dokonce zkrátit jeho délku. S ohledem na přirozené chování psů při přijímání potravy by denní porce krmiva měla být podána v jedné, maximálně ve dvou dávkách během dne. Pamlsky a pochoutky mají svou vlastní hodnotu, nejen pro svou chuť, ale i pro zdraví psa (např. pochoutky určené k hygieně dutiny ústní), ale pokud se psovi podávají denně, je třeba brát v úvahu i jejich obsah energie. Abychom si byli jisti, že potrava psa je řádně vyvážená a úplná, měly by pamlsky a pochoutky tvořit nanejvýše pět procent denního příjmu energie. Psům by se neměly podávat pochoutky určené lidem. Jsou pro zvířata nezdravé, protože obsahují příliš mnoho tuku, soli a koření.

V určitých stádiích života se může dramaticky zvýšit spotřeba energie (život v chladném prostředí, kojení, vrhu štěňat, březost…). To je třeba vzít při volbě potravy v úvahu a dávku krmiva příslušným způsobem upravit. Například kojící fena může vyžadovat až třikrát větší příjem energie, takže je možné jí podávat krmivo pro štěňata, čímž zajistíme vyšší energetickou hodnotu podávané stravy.

Psi malých plemen

Psi malých plemen dosahují cílové tělesné hmotnosti a dospělosti rychleji, proto by se jim krmivo pro dospělé psy mělo začít podávat kolem dvanáctého měsíce věku, což je mnohem dříve než u psů velkých plemen.

Malá plemena vyžadují relativně větší objem energie na kilogram tělesné hmotnosti než velká plemena, což platí i pro štěňata malých plemen. Aby tedy bylo možné poskytnout štěňatům malých i velkých plemen ideální poměr veškerých potřebných živin, odvozuje se potřeba živin (např. vápníku, fosforu, vitaminů) od objemu energie. Proto je důležité dodržovat doporučení pro danou kategorii cílové tělesné hmotnosti mladého zvířete – byť štěně malého plemene potřebuje více potravy (na kilogram hmotnosti) než štěně velkého plemene.

Malá a střední plemena psů se dožívají vyššího věku než psi velkých plemen. V zásadě se za stáří považuje poslední třetina života zvířete. Malým plemenům by se krmivo pro dospělé psy mělo podávat déle než velkým plemenům, a to přibližně do věku deseti let.

Psi středních plemen

Psi středních plemen mají specifické výživové potřeby, kterými se liší jak od psů velkých, tak od psů malých plemen. Dokonce i psi v rámci této skupiny se liší svou aktivitou – patří sem jak hýčkaní pokojoví psi, tak vysoce aktivní plemena.

Psi velkých plemen

Dynamika životních etap psů velkých plemen se významně liší od dynamiky ostatních psích plemen. Fáze růstu a dospívání je daleko delší (18 – 24 měsíců) a fáze dospělosti je mnohem kratší než u malých a středních plemen (velká plemena vstupují do období stáří kolem sedmi let). Během fáze růstu je pro udržení optimální tělesné hmotnosti, prevenci obezity a onemocnění kloubů v pozdějším věku zásadní předejít příliš rychlému nárůstu hmotnosti (pečlivým sledováním denní dávky krmiva) a dodávat psům klíčové živiny ve vhodném poměru. Proto je důležité podávat krmivo pro štěňata (podle návodu určeného pro psy velkých plemen) po delší dobu, tj. 18 – 24 měsíců.

Poměry živin by měly být v krmivu vyčísleny ve vztahu k objemu energie a k metabolické tělesné hmotnosti (ne ke skutečné tělesné hmotnosti). Díky tomu lze denní příjem živin u štěňat velkých plemen dokonale přizpůsobit. Přijímají o něco méně energie, a tím i méně tuku, a rovněž o něco méně vápníku na kilogram tělesné hmotnosti než štěňata malých a středních plemen. Stanovení přesné krmné dávky přispívá k prevenci překrmování i podvýživy, neboť oba tyto případy mají v první fázi života negativní vliv na celkové zdraví v dospělosti – dochází např. k nesprávnému vývoji kostí, problémům s klouby nebo ke sklonu k obezitě. V krmivu pro psy velkých plemen se rovněž používá formule pro zdravé klouby. Použité přísady působí jako ochrana kloubní chrupavky a pomáhají psům udržet si pohyblivost a celkové zdraví.

Zvláště citliví psi

Citlivost na některé složky potravy nebo alergie jsou způsobeny nežádoucí nepřiměřenou reakcí imunitního systému na některé bílkoviny obsažené v potravě. U psů mezi nejčastější projevy patří kožní reakce nebo průjem (někdy i zvracení). Při zvládání těchto problémů může velice dobře pomoci změna potravy. Obecně se doporučuje zvolit potravu, která obsahuje snadno stravitelné ingredience (např. jehněčí maso, rýži). Ideální potrava by měla obsahovat omezený počet zdrojů bílkovin nebo sacharidů. V případě skutečné alergie je přínosná dieta obsahující pouze nové, dříve nekonzumované složky. V ostatních případech se doporučuje zvolit potravu, která neobsahuje přísady obvykle spojené s výskytem nežádoucích reakcí, např. krmivo bez pšeničného lepku, mléka, vajec, sóji nebo barviv.

Psi s nadváhou a sklonem k obezitě

Udržování správné tělesné hmotnosti je pro fungování těla zvířete zásadní. Obezita je důležitým faktorem přispívajícím k výskytu mnoha nebezpečných chorob, např. diabetu nebo artritidy. Z toho důvodu je pro zvíře důležité udržovat si konstantní a optimální tělesnou hmotnost, obzvláště pokud se jedná o málo aktivního psa nebo kočku nebo o kastrované zvíře. U těchto zvířat je obzvláště důležité dbát na množství energie, kterou přijímají v potravě včetně pamlsků a pochoutek. Podávání menšího než doporučeného množství standardní potravy však může způsobit problémy, protože s sebou přináší i menší příjem klíčových živin, jako jsou vitaminy, minerály a nenasycené mastné kyseliny.

Tento způsob rovněž povzbuzuje nežádoucí chování zvířat – "žebrání" a vynucování chybějící energie na chovateli v podobě svačinek a pochoutek. Pokud chceme snížit tělesnou hmotnost zvířete, doporučuje se podávat mu speciálně sestavenou potravu, která obsahuje základní množství všech výživových složek, avšak nižší objem energie (toho je možné dosáhnout díky obsahu ingrediencí s nižší energetickou hodnotou).

Pokud zvíře již trpí obezitou, je nejlepší poradit se s veterinářem, který vám pomůže sestavit bezpečný program redukce hmotnosti, protože tělesná hmotnost by se neměla snižovat příliš rychle, aby nedocházelo ke ztrátě svalů, a naopak docházelo ke spalování tukových tkání.